Posudek: Alain Pécoult (F - specialista na plemeno a předseda francouzského klubu R.A.C.P.) - ocenění VELMI DOBRÝ - otevřená, cca 4 roky
Vysoký pes, výborné stavby těla a zaúhlení, výborná srst, barva i struktura. Typ hlavy není správný, kratší čumák, okrouhlé oči, správné pysky a pigment. Výraznější stop. Prostor pod očima by měl být plnější. Pohyb v pořádku, i když potřebuje větší rozsah. Dobrá povaha.
Tohoto dalšího obsáhlého posudku a ocenění od specialisty a známky Velmi dobrý si velmi vážím a považuji za nejcennější a nejhodnotnější za celou dobu vystavní kariéry, a to z prostého důvodu. Vystihuje a potvrzuje Nappovy nesporné přednosti, kterými jsou, samozřejmě mimo jiné, jeho výborná stavba těla, výška a síla kostry, která mnohdy již u psů chybí, a kterou pana rozhodčího velmi zaujal. Dále jsou pěkně vystiženy jeho nedostatky čímž jsou hlava a výraz, kterou měl dle jeho slov lepší náš otec IRON Filipův dvůr, který nastoupil v třídě čestné a natolik pana rozhodčího zaujal, že mu udělil známku Výbornou a vyjářil se o něm jako o krásném starším rustikálním typu. Při jeho nástupu do kruhu si k mému překvapení vybavil Nappa a dotazem, zda se jedná o syna, shodnotil tyto oba jedince - otec lepší hlava, syn lepší tělo :-)
Známka Velmi dobrá je bohužel u nás považována za "špatnou", ovšem v zahraničí jí dostávájí kvalitní jedinci vykazující pouze drobné nedostatky odchylující se od standardu.
Rovněž je velmi zajímavé srovnat posudky ostatních "řadových" rozhodčích posuzující běžně plemeno Pyrenejského horského psa a zahraničního rozhodčího specialisty. Při porovnání posudků důležitých klubových výstav, které patří z pohledu chovu mezi ty nejprestyžnější, najdeme mnohdy hodně zajímavé rozdíly. O absenci znalostí standardu nemluvě, se kterým se jistě budeme potýkat u neznalých rozhodčích nadále.....zejména u skusu, jakožto výjimku ze standardu, která není tak známa či jeho hlavu považovanou za typicky mohutnou samčí.
